50 Cent.

 

50 Cent.

 

Newyorský rodák Curtis James Jackson III. měl složité dětství.  Někdy ale podobný osud může být výhodou. Na příběhu mladistvého delikventa si v kombinaci se svými nespornými obchodními schopnostmi vybudoval působivou kariéru umělce se značným vlivem na současnou generaci. Přezdívku „50 Cent“ převzal po zavražděném zloději z Bronxu Kelvinu Martinovi. Nickname, podle Jacksonových slov, „říká vše, co má být řečeno“, včetně toho, že se o sebe umí postarat. Ve dvaadvaceti letech mu tehdejší přítelkyně Shaniqua Tompkins porodila syna Marquise Jacksona, a to posunulo Jacksonovo vnímání světa a i přes soudní tahanice týkající se výchovy dítěte a složitá vyjednávání o majetek, za vydatné účasti médií, inspirovalo jeho uměleckou kariéru.

Hiphopových koncertů halového typu není v Čechách za sezónu příliš mnoho, a tak byl první oznámený koncert jedné z největších současných hvězd tohoto žánru rychle vyprodán. Před časem vypuštěná fake news o plánovaném vystoupení Eminema ověřila zájem českého publika o rapovou scénu, a tak O2 aréna hostí, kvůli mimořádnému zájmu, dokonce dva eventy za sebou. Ten první se konal v pondělí, 17. října 2022. 50 Cent nedává příliš příležitostí předkapelám zahrát si před jeho publikem. Tak tomu bylo i tentokrát. Krátce po dvacáté hodině zahájil svůj předskokanský set DJ Martin Cihlář trochu nejasnou otázkou „Těšíte se na něj?“. Dávka reprodukovaného hip hopu byla ozvláštněna informací o aktuálním jubileu rappera Eminema a pomalu se zaplňující aréna vyslechla víc než dvacet let starou skladbu složenou oslavencem The Real Slim Shady. V nastalé pauze se na potemnělém pódiu začali trousit muzikanti do prvního patra jevištní stavby ke svým nástrojům. Baterie bicích, mixpult a dvoje klávesy. Pódium s dvanácti odposlechovými reproduktory rámují dvě veliké, nafukovací láhve šampaňského a minutu po deváté večer se mezi nimi objevuje trojice vokalistů, mezi nimiž vyniká 50 Cent v modrém dresu Rangers, džínách a modrých teniskách. Gangsta rap se valí do skoro zaplněné haly (bez horních galerií) a po dvaceti minutách mixtape je deset skladeb odehráno. Mezi nimi i výborně zvládnutá P.I.M.P. (pimp – pasák, kuplíř) a přímo navazující Candy Shop. Bohatě strukturovaná zadní projekce nabízí mimo jiné portréty spřízněného rappera Snoop Dogga. Vokalisté se trochu potýkají s intonací a staccata přebíjejí tvorbu tónu. Ve skladbě The Woo (autor Pop Smoke) se připojují čtyři spoře oděné tanečnice v černých punčochách, které po zbytek představení - až na krátké pasáže – obohacují diváky o pohled na jejich třesoucí se hýždě. Zapojuje se pyrotechnika, barevné ohně a lasery. V Ayo Technology (původně Ayo Pornography, 2007, album Curtis, producent Timbaland) je ke slyšení výborné kytarové sólo a vzápětí další povedené v I ´m the Man (2016, I´m the Man). Mezi dvě sóla je vklíněna klasika Many Men (2003, Get Rich or Die Tryin´). To už je půl plánovaného setu odehráno a na scénu přichází houslista, aby zahrál ouverturu k No Romeo No Juliet (2016, No Romeo No Juliet). Frontmani s blyštivými řetězy na krku přecházejí z jedné strany na druhou a za nimi se mění scéna do ruda. 50 Cent převléká tričko i tenisky a v Outta Control nechá za sebou běžet sérii piktogramů obnažených tanečnic. Krátká pauza, a po ní masivní přídavek deseti tracků, z nichž stopáží vyniká Baby By Me (2009, Before I Self Destruct) a Down On Me, cover Jeremiho skladby z roku 2010. Nemalou část představení se kytarista, baskytarista s pětistrunkou a bubeník celkem nudí, protože většina muziky jsou samply upravené pro účely mixtape. Koncert je tedy de facto z velké části halfplayback. V závěru si ale živí muzikanti odění v tričkách s logem 50 Cent přece jen zahrají, a to když všichni ostatní opustí scénu. A šlape jim to skvěle.

Koncert 50 Cent byl rozhodně zajímavým a neotřelým zážitkem. Hudební díla založená na veršované kultuře kriminality, drogové scény a zločinu převedená do fungujícího businessu s magickým puncem influencingu, jsou patrně jedním z fenoménů dnešní doby.