Idles - Crawler.

Idles - Crawler.

 

Jakoby celá řada v posledním roce nově vydaných alb reflektovala představu, že žijeme v době, která je intermezzem mezi jistotou, která v minulosti determinovala svět, život i kulturu, a budoucností, která nám brzy nějakou obdobu srozumitelných hodnot zase vrátí. Pandemie obrátila naruby zaběhlý režim koncertování, vydávání desek a vůbec života kapel a interpretů. A samozřejmě nezměnila standardy jenom hudební branži, ale úplně všem. Bristolská post punková formace Idles vydala album plné zpovědí, zoufalství a vhledů do duše, kterým po svém reaguje na objektivní nutnost připravit společnost na cestu vedoucí z nejistoty a zmaru zpět do „normálu“. Crawler (11/2021) je čtvrtým realizovaným počinem britsko-irské rockové skupiny, po předcházejících Ultra Mono (9/2020), Joy as an Act of Resistence (8/2018) a nepříliš vlídně přijatém debutu Brutalism (3/2017). Laťka, kterou chtějí Idles tímto CD překonat či alespoň udržet však není nikterak nízko, předcházející album obsadilo v Británii první příčku. Tři čtvrtě hodiny muziky je rozděleno do čtrnácti tracků, z nichž vybočují Kelechi, která je pouhou zvukovou vsuvkou a Wizz, jež je punkovým mini koncentrátem o délce třiceti vteřin. Úvodní MTT 420 RR s nekončícím intro a nedbalým pohvizdováním navozuje poměrně ponurou atmosféru, která více méně provází celé album. Jsme vtaženi do obrazů obsahujících symbolické příběhy plné nihilismu, psychických traumat a drogových eskapád. Zpěvák Joe Talbot se nás pro jistotu hned v úvodu ptá, zda jsme připraveni na tu bouři. Zářijový singl Beachland Ballroom má klidné tempo a stupňované napětí ve vokálu. Devátá v pořadí Meds je živější a má ryzí punkový charakter včetně klopýtajících breaků. Refrén kombinuje slova léčit a meditovat. Mezi nejvýraznější skladby patří čtyřka Car Crash, klasická punkovka The New Sensation a osmička Crawl!. Poslední skladba alba s nápovědným názvem End zažehává jiskřičku shrnutím, že navzdory tomu všemu, co jsme slyšeli, je život krásný. Celé album působí velmi dobrým, kompaktním a vyváženým dojmem, a Idles (Joe Talbot – zpěv, Adam Devonshire – basa, Mark Bowen – kytara, John Beavis – bicí, Lee Kirnan – doprovodná kytara) potvrzují styl a kvalitu, kterou nastavili na předcházejícím albu.