Joe Satriani - Forum Karlín 2015

Joe Satriani - Forum Karlín 2015

 

Joe Satriani začíná být již relativně častým návštěvníkem Prahy. To byl možná důvod, proč jeho poslední koncert navštívilo necelých 2000 posluchačů. Celkovému dojmu z vystoupení tohoto mimořádně nadaného kytarového virtuóza nepomohla ani změna místa konání, ke které došlo patrně kvůli menšímu prodeji vstupenek.

Začátek byl opožděn z organizačních důvodů o půl hodiny. Joe si na svoji šňůru pozval několik předkapel a Praha měla celkem štěstí, že říjnovým předjezdcem byl Dan Patlansky se svou dvoučlennou rytmikou. Patlansky je velmi zručným hráčem na kytaru, což doložil například zajímavým a technicky náročným sólem hraným bez použití pravé ruky. Se svým otlučeným Fenderem Stratocasterem si viditelně rozumí a divácké sympatie byly patrné. Problémem byla v některých okamžicích nejistá intonace jinak příjemně drsného, chraplavého vokálu, ale například svižná singlovka „Backbite“ z alba „Dear Silence Thieves“ (2014) vyzněla přesvědčivě.

Po půlhodinové pauze nastoupil Joe Satriani se svou doprovodnou kapelou. Vystoupení bylo, na rozdíl od těch předcházejících (2009, 2011), trochu více o kapele, a nikoli pouze o Satrianiho sólech. Mike Keneally, který byl před čtyřmi lety zcela v pozadí, se tentokrát prezentoval nejen jako velmi dobrý klávesový hráč, který udivoval unisono hranými běhy levou rukou po hmatníku kytary Gibson SG a pravou rukou po klávesách svého Korgu. Mike rovněž dostal příležitost střihnout si atraktivní sólový kytarový duet se Satrianim v bezmála čtvrthodinové verzi skladby „If I Could Fly“ z alba „Is There Love In Space?“ (2004). Mimochodem jedná se o autorskou záležitost, která byla předmětem soudního sporu mezi Coldplay a Satrianim, kdy Joe, který prokazatelně skladbu připravoval více než deset let, obvinil Chrise Martina z krádeže motivu. Skvělý dojem zanechal Marco Minnemann. Tento pětačtyřicetiletý bubeník, původem z německého Hannoveru, nejen, že pečlivě držel spolu s baskytaristou Bryanem Bellerem šlapající spodek, ale blýskl se vybroušeným sólem, do kterého přidal i hraní na lasturu nebo na stojany od činelů. Celkově koncert nevybočil ze Satrianiho standardu (nezaměňovat s obecným standardem!), a to ani dolu, ale ani nahoru. Výjimku netvořily ani skladby z aktuálního alba „Shockwave Supernova“ (2015), z nichž zazněla například titulní věc, třetí v pořadí „Crazy Joey“ nebo „Butterfly and Zebra“. Publikum reagovalo více například na osvědčenou „Always with me, Always with you“ z alba „Surfin´with the Alien“ (1987) nebo na Flying in a Blue Dream“ ze stejnojmenného alba (1989). Joe tedy k propagaci své poslední  desky přimíchal pár vlastních klasických instrumentálek a výsledkem byl solidní koncert. Na nezbytné tmavé brýle, černé – na konci notně propocené – triko, krásné exempláře kytar značky Ibanez, série JS, bezchybnou hru tohoto bezmála šedesátiletého kytarového kouzelníka jsme si již zvykli, nic to však nemění na tom, že zažít to „live“ je vždy úchvatný zážitek.