Anglický kytarista, pětasedmdesátiletý John McLaughlin, se představil 5. března 2017 ve Foru Karlín v Praze. Sedícími diváky skoro zaplněnému hledišti představil John své spoluhráče hned v úvodu, tedy krátce po osmé hodině. Kapela 4th Dimension rozhodně stojí za víc než jen zmínku. Kamerunský baskytarista Etienne M´Bappe (53), hrající v černých látkových rukavicích na pětistrunnou baskytaru, předvedl virtuózní techniku při několika technicky velmi náročných sólech. Indický bubeník Ranjit Barot (61), který se blýskl ve dvou skladbách vynikajícím skatem, je pevným základem rytmiky „Čtvrté dimenze“. Kapitolou samou pro sebe je britský klávesista a bubeník Gary Husband (56). Tento multiinstrumentalista nejen bravurně vyhrává pravou rukou unisona s Johnovou kytarou, ale když je třeba, usedne za druhou bicí soupravu a předvede nejen mimořádné porozumění pro bicí nástroje, ale i smysl pro dynamiku úderu a rytmickou invenci. Dohromady jsou tito pánové vyrovnanými partnery pro hlavní hvězdu, jednoho z nejvýznamnějších kytaristů světa Johna McLaughlina.
Světelně úsporná scéna, příjemný zvuk kapely, dobrá rozlišitelnost jednotlivých nástrojů, skvělé sólové party a viditelné i slyšitelné souznění muzikantů jsou benefity celého koncertu. John, v bílé, v první části představení, ke krku upnuté košili, stojí chvílemi zády k publiku a vychutnává si souhru. Tento zralý matador, který hrál s Milesem Davisem, Pacem De Luciou, Alem di Meolou či Larrym Coryellem, předvádí své typické bleskové běhy po kytarovém hmatníku, zahrnující minimum tahaných tónů, ale o to více citu pro jazzové harmonie. V průběhu takřka dvouhodinového koncertu znějí nové i starší kusy. Je i prostor pro tribute v podobě skladby El Hombre Que Sabia (Moudrý) před třemi lety zemřelému Pacovi De Luciovi. Love and Understanding má vokální part, kterého se účastní všichni hudebníci, ale hlavní linku táhne Barot. Brilantní souhrou rytmiky zaujme například Here Comes the Jiss, naopak nejkomornějším kusem, ve kterém Barot s M´Bappem jen přihlížejí je Light at the Edge, kde vynikne citlivá tvorba tónu, kompozice a jazzová harmonie Johna a Garyho.
Po krátkém přídavku se John McLaughlin loučí s Prahou. Neopomene říct, že máme krásné město, poděkuje spoluhráčům slovy i úklonou a mizí v zákulisí. Další štace je Německo.