JOHN PRIMER & GILES ROBSON.

Poslední zářijový den byl v pražském klubu Jazz Dock ve znamení chicagského blues. Kytarový veterán, osmdesátiletý John Primer v černém klobouku sdílel pódium s britských virtuózem na foukací harmoniku Gilesem Robsonem. Drobná nepřesnost v informacích způsobila, že někteří diváci přišli o první část koncertu, protože na letácích bylo uvedeno „21:00“, ale samotné představení začalo krátce po osmé hodině večerní. Kytarový aparát Fender a červený lubový Gibson byly symbolickým vybavením, které jako jediné tvořilo scénu pro prezentaci syrového amerického blues. Kdo očekával set složený z vlastních věcí, byl překvapen množstvím převzatých skladeb, tedy coverů. Některé byly standardní, ale jiné vyloženě zaujaly. Mezi tu druhou kategorii určitě patřila osobitá verze skladby „Let it Bleed“ od Rolling Stones (1969). Primer, který si stihl ještě zahrát s hvězdnými ikonami amerického blues Williem Dixonem a Muddym Watersem, zvládl celé vystoupení odehrát a odzpívat s šarmem a grácií, občas přidal obsáhlejší vyprávění a párkrát zavtipkoval, zejména směrem k americkým návštěvníkům koncertu. Úvodní dvojice skladeb „Rock me Baby“ a „Love me All Night Long“ určila charakter večera. První zmíněná patří k absolutním základům blues. Autorem, či spíše inspirátorem je Lil´ Son Jackson, ale tím, kdo dal skladbě konečnou strukturu a tvar byl B. B. King a po něm přišel se svou, později velmi populární verzí Muddy Waters. Ostatně McKinley Morganfield považovaný za otce chicagského blues, vystupující pod jménem Muddy Waters vyplnil jako autor skoro celou první část večera. Zazněly jeho „I Can´t Be Satisfied“, „Rosalie“, „Feel Like Going Home“ nebo „Hoochie Coochie Man“.  Britský harmonikář Giles Robson rozhodně nebyl jen do počtu. Jeho kvalitní a prakticky bezchybná hra byla varanžována do každé jednotlivé skladby, až se v druhé části představení zdálo, že by bylo příjemné slyšet více čisté kytary. K tomu sice v pár okamžicích došlo, ale těch momentů mohlo být více. Zazněly i Primerovy vlastní skladby, především z alba Grown in Mississipy (2025). Koncert byl zajímavým vhledem do americké bluesové kultury, možná jen škoda, že John nepřijel se svou doprovodnou kapelou Real Deal Blues Band, vystoupení by bylo zvukově barevnější a tím patrně i zajímavější.