🔍

'Básník' a vakcína

30.12.2020

Očkovaným číslo 002 se ve Velké Británii stal jedenaosmdesátiletý pacient Univerzitní nemocnice v Coventry. Obrýlený důchodce William, původem z Warwickshire, při proceduře prohlásil, že „Od nynějška to může změnit naše životy.“ Jeho slova převzala celá řada britských médií včetně BBC. Nepříliš často se věnuje více pozornosti druhému, v porovnání s prvním. Poněkud ve stínu zůstala Margareth Keenenová, abonentka vakcíny proti Covidu-19 číslo jedna, která vtipně označila očkování za předčasný dárek ke svým devadesátým prvním narozeninám. Marketingově zajímavějším a pro dobré účely použitelnějším však zůstal William. A to proto, že jeho příjmení je Shakespeare. Mimochodem, jeho jmenovec, největší básník všech dob, se narodil pouhých třicet kilometrů od Warwickshire. Využití známého příjmení, v kombinaci se zařazením do rizikové skupiny spolu se sociálním statutem očkovaného je v tomto případě geniálním marketingovým tahem, realizovaným za naprosto zanedbatelné finanční náklady. Drobnost tohoto typu může přimět veřejnost číst o problematice očkování mnohem víc než stovky grafů, odborných článků a pojednání. A použitím všem známého jména to samozřejmě nekončí, protože pro další přifouknutí celého příběhu jsou zcela na talíři tituly známých her proslulého dramatika. Například „Zkrocení zlé chřipky“ (Zkrocení zlé ženy), nebo „Pánové z Korony“ (Dva pánové z Verony). Česká obdoba britského triku není tak dotažená. Ministr Blatný, který byl mezi prvními očkovanými, sice sdílí příjmení se známým básníkem Ivanem Blatným a jeho otec, také Jan, byl básníkovým bratrancem. Křestní jméno vakcinovaného ministra je však jiné než básníkovo. Budiž. Ale sociálně a věkově to patrně úplně neštymuje. Jan Blatný je, na rozdíl od britského důchodce, čiperným dobře placeným padesátníkem ve státních službách. Protože mám rád příběhy, jako marketingový instrument a vážím si těch úplných a dotažených, líbilo by se mi, kdyby symbolicky obdržel první dávku v českých zemích třeba starobní důchodce Jan Žižka nebo devadesátiletá obyvatelka domova důchodců paní Milena Jesenská. Jen tak, aby se o tom hezky psalo.