Bezradnost.

Z mého pohledu je bezradnost tím nejtypičtějším znakem současné české společnosti. Jak je to možné, když toto mé tvrzení je v příkrém rozporu s naší tradiční schopností improvizovat? Přece tam, kde neví Němec, poradí si Čech. Tuto pozitivní vlastnost však sráží velice častý nekvalifikovaný odhad vlastní důležitosti, který se projevuje průřezem ve všech sociálních i vzdělanostních skupinách. Proto zřejmě úroveň bezradnosti přesahuje schopnost improvizovat. K tomu je třeba přičíst pověstný smysl pro humor, který nás provází špatnými i dobrými časy, i když se mu o trochu lépe daří v těch zlých časech. Když jsme dole, tak si pomáháme legrací, černým humorem a šťouravými vtípky. A ještě je třeba připojit navrch to, co se nám vytrácí, a to je všudypřítomné muzikantství, které se již spíše traduje, než praktikuje. Potřebné, byť nepřímé důkazy pro tato tvrzení, jsou obsaženy v řadě znaků dnešní doby. Bezradnost je v krystalické podobě patrná ve filmové tvorbě, v kolektivních sportech a v některých patrech politiky. Zejména v politice je zjevná bezradnost i v reakci občanů na události a příběhy, které nás každodenně provázejí. Dnes již skoro zapomenuté neúměrně dlouhé období vládnutí bez důvěry je, bez ohledu na obdobnou historickou zkušenost, znakem současné bezradnosti. Stejně jako některé lepené koalice po posledních komunálních volbách.  Současně jsou ale tato fakta důkazem schopnosti improvizovat za podmínek, kdy není zcela jasné co dělat a žádné předem definované instrumenty nejsou k dispozici. Smysl pro humor je v tom dozajista také obsažen, ať už chtěný či nechtěný. Muzikantství zachraňuje prezident Zeman performancí „Sentimental Journey“ při příležitostí zahraničního turné po mimoevropských diktátorských režimech. V tomto konkrétním případě je to v přímé souvislosti s nechtěným humorem. Ona bezradnost začíná mít i mezinárodní rozměr a dokonce může být rozdílovou vlastností mezi civilizací a tím ostatním. Zatímco my, co se považujeme za civilizované, si netroufneme na některá rázná řešení, která by byla projevem schopnosti se rozhodnout a nést důsledky přijatého rozhodnutí, jiní to dokážou. Nevím, nakolik nám právě teď Francouzi ukazují cestu, protože občanská revolta má vždy dvě strany, a to rub a líc. Ale o větší aktivitě to nepochybně je. Nám se jí však jaksi nedostává z důvodu bezradnosti.