Budou prázdniny a dovolené.

Data v kalendáři více než naznačují, že za nedlouho budou prázdniny a dovolené. Většina z nás se může odvážit opustit své zaměstnání na dva nebo tři týdny, ti šťastnější dokážou i čtyři. K lepšímu poměru volných a pracovních dnů si pomůžeme jedním svátkovým dnem (Cyril a Metoděj) hned na začátku prázdnin, letos však opravdu jenom jedním. Učitelé a pedagogové mají své dva až tři měsíce oddechu dané návazností na školní rok. Odpočívat budou i politici. Například Rada hlavního města Prahy se sejde v průběhu dvou nejdelších letních měsíců celkem třikrát, zatímco běžně jsou zasedání čtyřikrát až pětkrát měsíčně. Bude tedy fungovat na třetinu svého běžného výkonu. Zastupitelstvo HMP dokonce pauzíruje čisté tři měsíce, od dvacátého prvního června až do devatenáctého září. Jistý druh dovolené si vybírají i demonstranti svolávaní pravidelně spolkem Milión chvilek pro demokracii, a povinnou přestávku absolvují zřejmě i ti, kteří se mají profesionálně zabývat unijními audity na téma dotace a jejich čerpání v České republice. Pokud budou mít dovolenou i akreditovaní překladatelé a ministerští právníci, tak měsíc, dva či tři nebudou žádná míra a celá kauza se nepohne příliš dopředu. Letní měsíce jsou důležitým obdobím i pro projednávání návrhu státního rozpočtu. Čtyřicetimiliardový schodek, který naplánovala Alena Schillerová, se líbí pouze hnutí ANO, zatímco ostatní, včetně koaličního partnera ČSSD a pozičně silných komunistů s ním mají trochu problém. Nebude-li plánovaný rozpočet doladěn do podoby, která by potvrzovala ekonomickou gramotnost navrhovatelů, bude to signál, že dochází k otupění pocitu odpovědnosti politiků ve vztahu k nadcházejícímu období. Aby mohl být návrh zákona předložen sněmovně v září a opíral se o konsensuální výsledek projednání, nezbyde než omezit čerpání dovolených dotčených institucí a odpovědných osob a absolvovat detailní diskuzi o úsporách, struktuře jednotlivých rozpočtových kapitol, skladbě položek a o prioritách naší společnosti. Jinak hrozí na konci roku odhlasování nekvalitního, účelově vytvořeného zákona silou většiny, ve které si svou roli odehrají extrémisté. Ať už leví či praví.