Je to opravdu BREXIT?

Momentálně se všichni ptají, co bude dál s Evropou, Čechií (sic), jaký dopad má britské LEAVE na evropskou ekonomiku, a jestli je výsledek referenda pro EU v něčem dobrý či výhodný. Korektní odpověď zní: "Těžko říct.", případně: "Nevím." Taková reakce však vyžaduje značnou osobní odvahu, zejména odpovídá-li politik nebo ekonom. Bývá však pravidlem, že když se k nějakému tématu ozvou opakující se dotazy, ukáže se, že je důležité položit si otázku, která by těm dotazům měla logicky předcházet a na ni hledat odpověď.

Britové, a nejen oni, se zabývali problematikou opuštění Evropské unie několik let, intenzivně několik posledních měsíců. Výraz BREXIT patřil k nejčastěji zadávaným termínům v běžných vyhledávačích a BREXIT byl rovněž frekventovaným slovem v tištěných médiích.

Proč zrovna tento výraz? V zásadě se jedná o geniální - možná neuvědomělý - tah podporovatelů odchodu Británie z Evropské unie, protože postupně se z těch, kteří byli na straně REMAIN, stali odpůrci a odmítači BREXITU, což je pozice, která je z marketingového pohledu významně slabší. Něco odmítat, znamená připustit, že to vlastně již existuje.

Vzhledem k tomu by bylo pro zastánce setrvání v EU mnohem vhodnější prosadit komunikování jiného slova např. BREFERENDUM, jakožto neutrálního termínu pro stávající situaci. Nestalo se tak.

Otázky předcházející těm běžným a obvyklým, které jsou uvedeny v prvním odstavci, by mohly znít: Odejdou Britové doopravdy z EU na základě výsledků nezávazného referenda? Kdyby necelá dvě procenta hlasujících hlasovala obráceně, mohl být výsledek opačný. Jak se zachová britský parlament, především jeho dolní komora? Je to opravdu BREXIT se vším všudy? Férová odpověď zní opět: "Nevím.", ale z dotazu vyplývá, že není třeba se touto problematikou zabývat, protože, řečeno sportovní terminologií, míček je na druhé straně kurtu a my čekáme, až se ocitne u nás. Jenom nevíme, jestli soupeř nevyužije práva druhého podání.