Justin Trudeau.

Kanaďan. Mladý a úspěšný politik. Šéf Liberální strany Kanady (Liberal Party of Canada), která v posledních, před pár dny konaných volbách, nezískala parlamentní většinu. Přesto zvítězila. Deficit třinácti hlasů žene Trudeaua do koalice, či alespoň tolerance s Novou demokratickou stranou (NDP) syna indických přistěhovalců Jagmeetha Singha. Toto seskupení, které se umístilo čtvrté se ziskem dvaceti čtyř křesel, je logickým podporovatelem stávající proimigrační kanadské politiky, jejímž hlavním propagátorem je právě Trudeau. V roce 2017 oznámil kanadský kabinet, že země přijme skoro milión imigrantů v následujících třech letech a dalších tři sta tisíc je naplánováno pro rok 2020. Když porovnáme kanadské tendence k masivní inkluzi s evropskými snahami regulovat uprchlické proudy, nelze se ubránit dojmu, že se jedná o velmi smělý experiment, který v budoucnu může přinést druhé největší zemi planety s počtem obyvatel lehce přes 35 miliónů, výrazný změny ve stávajícím občanském životě. Někteří kanadští političtí praktici a matadoři tvrdí, že menšinová vláda má dobrou šanci na prosazení celé řady zákonů včetně deficitního rozpočtu. Jednoduše se to ale pro liberály netváří. Kontroverzních témat je totiž celá řada. Jedním z nich byl a je státní rozpočet. Předcházející vládě bylo vyčítáno, že v rámci předvolebních proklamací slíbila ústy svého premiéra maximální deficit ve výši 10 miliard dolarů, ale po volbách okamžitě anoncovala trojnásobný schodek, a to pro roky 2016 a 2017. Problematickým rozhodnutím se zdá být rovněž legalizování marihuany pro rekreační a léčebné účely. Odhadovaný zisk státní pokladny měl činit mnoho desítek miliard dolarů, ale zkušenosti z více než ročního fungování zákona ukazují, že černý trh se nevzdal a na mnoha místech nabízí lepší a levnější zboží než státní sektor. Nemluvě o oprávněně diskutovaném dopadu na veřejné zdraví. Čtyřiceti sedmiletý kanadský premiér také relativně brzy rezignoval na halasné ambice reformovat kanadský volební systém. Následně použitá argumentace, proč se tak neděje, je více méně výmluvou. Na druhou stranu je Justin Pierre James patrným zastáncem práv žen, včetně liberální potratové politiky. U veřejnosti Trudeau neztratil body ani po trochu umělé aféře s fotografiemi, na kterých je rozesmátý se začerněným obličejem. Za svou mladickou nerozvážnost se Trudeau omluvil a zřejmě to zabralo. Kanadu však čekají složité chvíle. Praxe naznačuje, že integrace velkého počtu imigrantů není lehký úkol pro sebevyspělejší společnost. Křehkost menšinové vlády může být za těchto okolností brzdou reforem. Navíc, dříve spíše sympatické hejskovství a image rockové hvězdy šéfa vládního kabinetu se může omrzet, a být na obtíž.