Koho nevolit.

Je to zase těžké rozhodování. Osmička kandidátů je v nabídce pro několik milionů voličů a obsahuje mix originálních i fádních přístupů k sebeprezentaci. A to poté, co náhle odstoupil postupně se v projevu lepšící odborářský aktivista Josef Středula. Zatím co před pěti lety mezi předem odepsané aspiranty na hradní angažmá patřili třeba Petr Hannig nebo Vratislav Kulhánek, letos je adeptem na mizivý zisk voličských hlasů především Tomáš Zima.

Média pasovala do role favoritů trojici, která oproti sestavě z roku 2018 obsahuje jednu významnou novinku, a sice ženu. Aniž bych chtěl do předvolebních myšlenek vnášet genderovou kartu, považuji za podstatné, že mezi možné vítěze můžeme zařadit Danuši Nerudovou. Tím by však ryze popisné vnímání vnějších znaků kandidátů mělo končit. Celkově trochu nejistou a ve vyjádřeních poněkud topornou, ukvapenou a zmatenou rektorku Mendelovy university lze vnímat jako přijatelnou možnost pro milovníky překvapení à la Čaputová na Slovensku (2019). Andrej Babiš je osobností, od které lze očekávat absolutně cokoli, od koktání, špatné češtiny, urážek a fňukání, až po skvěle vypointovaný příběh bohatého člověka, který má na mysli především zájmy všech těch „obyčejných lidí“. Je volbou pro ty, kteří nechápou souvislosti a neměli problém s angažmá dosluhujícího prezidenta. Šedesátiletý generál, kterému sázkové kanceláře připisují největší šance na zvolení, zatím velké chyby nedělá, přesto je patrné, že se některým odpovědím vyhýbá a při manévrování používá k zakrytí neznalostí humor namísto upřímnosti. Vychází z toho, že méně aktivity vyprodukuje méně omylů. Pavel Fischer je pro většinu nepřijatelný pro trochu povýšeneckou akademičnost a špatně skrývané ultra konzervativní názory na některé oblasti. Marek Hilšer projevil příliš mnoho elementárních neznalostí na to, aby mohl být brán vážně. Karel Diviš, po sympatickém návratu na bojiště, nevyužil potenciál neoprávněně šikanovaného adepta a nešťastně vsadil na kartu agresivity, asertivity a jakéhosi násilného zviditelnění. No a co říci k Jaroslavu Baštovi? Projevuje se jako zneužívané dítě, tj. opakuje naučené fráze, nevnímá okolí, působí roztržitě a vzbuzuje paradoxní soucit kombinovaný se studem. Dokáže tím promlouvat k nemálo lidem, kteří trpí podobným syndromem.

Skoro by to vypadalo, že není koho zvolit. Ale to není pravda. Takřka každý z kandidátů dokáže zvládnout roli prezidenta České republiky, byť budou pojetí různá. Ano, jistě jde o tým, který si vítěz na Hrad přivede, jistě jde o to, jaká vlivová skupina dokázala nenápadně pomoci a očekává zpětné plnění. Volič však tak daleko, či hluboko nevidí. Musí vsadit na osobní sympatie a vlastní analýzu faktů a dojmů.

foto: prezidentská standarta