Kopie cennější originálu.

V rozhovoru pro agenturu Bloomberg Andrej Babiš prohlásil, že Emmanuel Macron se jím nechal inspirovat a své politické hnutí En Marché! vyslal ve stopách Babišova hnutí Ano. Macronovo stanovisko k tomuto bonmotu se nepodařilo zjistit. Jisté je, že Emmanuel a Andrej nezastávají identický názor na problematiku migrace. Jestliže Babiš v prosinci 2015 prohlašuje, že: „Je potřeba postavit plot od Jadranu po Balt”, tak Macron podporuje politiku otevřených dveří nastolenou Merkelovou a dokonce tvrdí, že imigrace by měla příznivý dopad na francouzskou ekonomiku. Tuto strategii na české straně následně zastává I guvernér ČNB Rusnok. To, co je možno chápat u Macrona jako snahu o hledání řešení s minimalizovaným rizikem ztrát voličské základny, je u Babiše čirý, kalkulovaný populizmus reflektující náladu v české společnosti. Babiš rozhodně není jediným českým politikem s afinitními tendencemi k některým světovým velmocím a jejich reprezentantům. Mistrem v tomto oboru by mohl být prezident Zeman, kdyby se dokázal rozhodnout, jestli je lepší tulit se k čínské moderní totalitě, k ruskému aplikovanému carizmu, nebo k americkému barnumskému individualizmu. Stranou zájmu v tomto smyslu zatím zůstává Kim Čong Unův diktátorský excentrizmus.

Aniž by to bylo zcela zřejmé, jsme již pěkných pár týdnů v plném předvolebním boji. Někteří dokonce tvrdí, že jsme se ocitli ve zcela šílené etapě permanentního předvolebního boje, kde na běžnou práci nezbývá čas. Veškerá prohlášení, názory, činy, vzhled, chování, přítomnost či nepřítomnost mají svůj dopad na vývoj předvolebních preferencí, jejichž zveřejnění opět ovlivňuje další statistické údaje. Podobně zcestných mystifikací, jako je případ inspirace francouzského prezidenta slovenským podnikatelem v agroprůmyslu bude k dispozici stále víc a víc a bude třeba použít velmi jemné síto k oddělení zrna od plev či originálu od kopie.