Kurz převzetí moderace diskuzního pořadu hostem.

Nedělní partie redaktorky TV Prima Terezie Tománkové byla ukázkou toho, jak je možné nechat si ukrást určenou roli na televizní obrazovce. Z hosta se stal moderátor a z redaktorky přísedící. Formulace typu: „Paní redaktorko, zkusme uvažovat logicky.“ nebo „Víte, co je zajímavé?“, případně „Stojí za tím ty struktury, které tady řídily tenhle stát.“ tvořily leitmotiv debaty, ve které byl zjevným leaderem současný předseda vlády České republiky. Rozhovor v podstatě ani nebyl rozhovorem. Majitel Agrofertu dovedně převáděl řeč tam, kde ji chtěl mít a prokázal zjevný talent manévrovat pomocí polopravd, nepřehledných tvrzení, neúplných grafů a barevně zvýrazněných textů. Disciplína skákání do řeči měla jasného poraženého – původní moderátorku. Viditelně předvolební rétorika oslovující potenciální voličské skupiny žen a důchodců byla přesvědčivá, stejně tak jako naznačená kritika sociálně demokratické ministryně práce a sociálních věcí. Národní investiční plán s uvažovaným rozpočtem osm bilionů korun měl také svou chvilku. Stavební zákon získal nálepku špatně komunikovaného dobrého nápadu. „Pojďme se domluvit, jak zkrátíme stavební řízení“, zaznělo z úst premiéra a bývalého ministra financí. Nesnadno řešitelná problematika týkající se mnoha účastníků stavebního trhu je citlivou otázkou, a na místě je tedy pragmatická formulace vtahující do hry o konečné podobě zákona širší okruh spolurozhodovatelů. Otázky týkající se zahraniční politiky pak byly zjevně odpočinkovou částí interview.  Šéfa hnutí ANO baví mluvit o Visegrádské čtyřce a rád zdůrazňuje své četné kontakty se zahraničními politiky včetně těch exotických. Pojetí odpovědí je lidové a srozumitelné běžnému divákovi. Obsahuje kritiku zahraniční politiky Evropské unie a umírněně také rozhodnutí USA zlikvidovat Íránce Kásima Sulejmáního. A závěr rozhovoru? ČR má skvělý rozpočet, máme báječné lidi, jsme jedna z nejbezpečnějších zemí, žádná krize nebude, máme úspěšné lékaře, ministři nerostou na stromech, důchody porostou a můžeme být optimističtí. Tato poslední prohlášení byla symbolicky odpovědí na jednu z mála otázek, kterou se podařilo úspěšně položit. A sice, co se premiérovi v uplynulém období nepovedlo a zda ví o něčem, co by si zasloužilo sebereflexi.