Názor guvernéra.

„Pusťme do Česka cizince, rozhýbeme ekonomiku“, říká guvernér ČNB Rusnok. Není zcela jasné, jestli ambicí uvedeného sdělení je globální recept na řešení migrační krize, nebo zda je to pouze pokus o strategický tah zachraňující rozvoj naší ekonomiky a především zaměstnanosti v některých profesích. Zdá se, že pan guvernér má pocit, že česká ekonomika stagnuje, a že po konci kurzového závazku je třeba injekce obsahující jiné než jen české geny. Také by to mohla být jenom novinářská, trochu neobratná interpretace daleko sofistikovanějšího prohlášení našeho nejvyššího bankovního úředníka.

Sdělení se, tak jako tak, poněkud vymyká z obvyklého toku názorů na problematiku pohybu osob mezi zeměmi a mezi kontinenty. Mohli bychom připustit, že jsme se ocitli na ekonomické úrovni, ve které si můžeme dovolit najímat zahraniční námezdní dělníky a pracovníky na méně kvalifikované práce. Tato politika má historické konotace, které dříve či později vedly k určitým obtížím zejména v oblasti sociální interakce. Otázkou ale určitě zůstává, zda jsme na uvedený koncept dostatečně „dospělou společností“. Vyspělá, tolerantní a uvědoměle demokratická společnost má naději takový typ programu zvládnout s grácií. Společnost, ve které je občanská aktivita spíše popelkou, má šanci mnohem menší. Schválený, neřku-li řízený program organizované imigrace vhodných osob z méně vyspělých zemí přináší rizika. Rizika v podobě odpovědnosti státu za případné sociální otřesy způsobené naplněním logického scénáře vyplývajícího z obvyklých ekonomických teorií o cyklech zahrnujících nejen konjunkturu, ale samozřejmě i ty méně příjemné fáze včetně krize. Z dostupných zdrojů není zřejmé, zda Rusnokova výzva má širší souvislosti a promyšlený scénář, ale pokud je to jen košatější slovní bonmot, tak je jen platonickou vzpourou rétorice prezidenta Zemana.