Padesát sedm.

Za jiných okolností celkem nudné číslo 57 má v těchto dnech zvláštní význam. Index rizika nákazy nemocí Covid-19 je v České republice od 23. listopadu na úrovni 57. Co to vlastně znamená a jaký dopad na běžný život Čechů může mít dosažení takovéto hodnoty? Pokus vytvořit přehledný systém, který umožní předvídat úroveň restrikcí, byl představen ministrem Blatným před více než dvěma týdny. Při tvorbě systému byli autoři inspirováni již dříve v zahraničí vzniklými tabulkami a přehledy (např. Irsko). Celkem zajímavým a možná nechtěným efektem byl zpětný výpočet, týkající se jarního lockdownu. Při platnosti stávajícího systému v březnu či dubnu tohoto roku by opatření vypadala úplně jinak. Kdybychom tehdy používali PES (ProtiEpidemický Systém), žádné úplné uzavření ekonomiky by se nekonalo a asi bychom měli více méně švédský model. Avizovaná výhoda nové metody oproti překonanému semaforu spočívá v tom, že každý si může snadno vypočítat, v jakém stupni rizika se nacházíme. Její praktické užití je však omezeno dvěma faktory. Jedním je, že nejsou všechna data, potřebná pro výpočet, k dispozici na jednom místě. A když už se podaří si uváděný index vlastním propočtem ověřit, neznamená to, že je možné pomocí této informace řídit třeba své podnikání či plánovat cesty, obchodní schůzky a jednání. S určitou, pochopitelnou mírou logiky je konečné slovo svěřeno vládě, která v rámci pravomocí, daných jí nouzovým stavem rozhodne, jestli budou restrikce uplatněny tak, jak stanovuje systém. V tom je však právě zakopaný PES. Protiepidemický systém není tím, za co byl vydáván, je to jen instrument zdůvodňující zvolení některého z pěti přednastavených stupňů omezení, a to ještě případně v modifikované verzi. Tedy ohnutelné alibi. Náznaky manipulace s fakty se již objevily. Možná s dobrými úmysly, ale možná také proto, že se vládě dlouhodobě nedaří přehledně a upřímně komunikovat. Když se ukázalo, že Praha je na tom z krajů nejlépe, napadlo někoho, že by bylo možné ji nezapočítat. Nebo okolnost, že regiony vykazují rozdílnou úroveň indexu rizika nákazy. Proč tedy neignorovat celkový průměr a podřídit index regionům, které jsou na tom nejhůř? Stejně tak posun platnosti restrikcí v čase. Nikoli v pondělí, ale třeba ve čtvrtek. Je na čase v tom udělat pořádek a začít používat systém VLK – „ViroLogický Kalendář“, který už definitivně, přesně a jasně řekne, co bude a proč. A co nebude.  A také kdy.