Českým dětem začaly prázdniny. Tak, po pravdě navázaly na ty skoro celoroční. Až teprve od dubna letošního roku byla postupně zaváděna rozvolňující opatření umožňující školám všech stupňů obnovit výuku. Do té doby, v uplynulém školním roce, zely třídy a učebny prázdnotou po mnoho měsíců. Všechny základní školy se vrátily k bezrotační prezenční výuce až poslední týden v květnu, tedy v okamžiku nadcházejících termínů maturitních a přijímacích zkoušek. Toto načasování bylo pro některé školy organizačně obtížné. Běžným průvodním jevem, jako vždy, se staly nejrůznější fámy, zkreslené informace a poplašné zprávy. Dokonce se na sociálních sítích objevila obava, že docházkou do školy je páchán trestný čin. Tento mýtus Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy dementovalo sdělením na svých webových stránkách. Následně však 2. června Nejvyšší správní soud rozhodl, že výrazné omezení provozu základních škol v dubnu tohoto roku bylo protizákonné. Paradoxně tedy jistý druh trestného činu a protizákonnosti se skutečně konal. Paragrafy ale dětem úroveň vzdělání nezařídí. Víme tedy jak to je s naší mládeží? Závažné závěry nabízejí výsledky průzkumů realizovaných nikoli u nás, ale v jiných zemích (Norsko, Německo, aj.). A provedená šetření říkají, že stačily pouhé tři měsíce nepřítomnosti ve školních zařízeních k tomu, aby byl nenávratně ztracen celý rok. Distanční výuka prostě běžnou školu nenahradila. Možnosti však jsou. Přes letní měsíce budou moci rodiče využít pro své děti stovky nejrůznějších táborů a pobytů, jejichž součástí je mnohdy i snaha o doplnění mezer ve výuce. Zájem o tyto „doučovací kempy“ sice je, ale ne tak velký, jak by odpovídalo snaze dohnat zameškané. Děti musí kvůli své budoucnosti věřit, že na letní prázdniny zase nenaváže nějaká úplně nová forma volna, byť v souladu se zákonem.