„Politika a sport k sobě nepatří.“ Oblíbená floskule, používaná podle potřeby kýmkoli, kdo chce lacino nabrat politické body a naklonit si přízeň sportovců. Netřeba zdůrazňovat, že pravý opak je pravdou, protože politika prostě prolíná úplně vším. Sportovní klání, světové šampionáty a především příprava a pořádání velkých sportovních podniků má nezpochybnitelný politický rozměr. Historie potvrzuje zneužití olympijských her pro propagandistické účely nacistickým Německem (OH 1936, Berlín), politika zanechala stopu v podobě teroristického činu v průběhu mnichovské olympiády (1972), v paměti starších fanoušků sportu je uložena přetahovaná z let 1980 (Moskva) a 1984 (Los Angeles), která z pořadatelských zemí dokáže zajistit větší počet bojkotujících, a to zjevně s politickou motivací. Oprávněné pochyby o korektnosti a apolitičnosti her provázejí i letní olympiádu 2008 v Číně a zimní olympiádu 2014 v Rusku. Olympijské hry všeobecně jsou natolik masivní sportovně společenskou akcí s mamutím rozpočtem a celosvětovým dopadem, že je víc než lákavé vložit do nich politický apel, naplnit předem stanovený marketingový záměr, ovlivnit a změnit pohled na vybrané téma, či zakrýt to, co by nemělo být vidět. Stejně tak je snadné proložit cílené a účelové akce argumentačním faulem, že sport a politika k sobě nepatří. A že ten, kdo by chtěl sportovcům upírat právo na účast je nezodpovědný pletichář a nese odpovědnost za zmařený čas, peníze, naději i kariéru každého jednotlivého účastníka. Trochu to připomíná živé lidské štíty hnané při vojenském střetu před bojovou jednotkou, s úmyslem zabránit protivníkovi účinně se bránit. Prostě se spoléhá na humanitu.
Jakékoli politicky motivované aktivity využívající fenomén olympijských her jsou ošidné. Obvykle v ušlechtilém hávu používají postupy, které jsou na hraně korektnosti. Výzvy k bojkotům olympijských her, ať už platonické, nebo vážně míněné, jsou běžné a ke klasickým odůvodněním přibylo strašení a vyhrožování epidemiologickou situací. Není to nic úplně nového. Hry v Riu (2016) byly ohroženy virem zika, kvůli němuž řada sportovců odmítla účast. Virus nakonec neudeřil a měl na kontě výskytu čistou nulu. Tokio se potýká s problémem nedostatečné podpory her japonskou veřejností, a pokud se vůbec uskuteční, bude to za cenu velkých omezení. Na scéně se objevují Zimní olympijské hry v Pekingu 2022. Od jejich zahájení nás dělí něco přes osm měsíců. Samozřejmě je lákavé vsunout do tohoto období politický aspekt. V případě Číny je nasnadě otevřít témata porušování lidských práv, řízený útlak menšin, porušování mezinárodních smluv (Hongkong, Tchaj-wan), atd. Ač se to zdá jako zneužívání sportu pro politické účely, není to tak. Otevřít tato citlivá, přehlížená a podceňovaná témata v souvislosti s obří propagandistickou akcí je správné. Otázkou je forma. Výzva českých senátorů, navazující na prohlášení Nancy Pelosiové (předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA) o diplomatickém bojkotu zimní olympiády, získala obratem značnou pozornost díky dezinterpretaci. Ti, kdo četli pouze titulky, museli nabýt dojmu, že se historie opakuje a znovu, po letech, je sportovcům nařizováno či doporučováno neúčastnit se her. Podstatné je, že výzva není cílena na sportovce, ač je jistě diskutabilní, jaký vliv na potenciální výkonnost atletů mají podobná vypjatá prohlášení a jednání. Prohlášení směřuje ryze k politickým reprezentacím a sportovním činovníkům. Jejich vizuální asistence a osobní přítomnost po boku diktátorů a autoritářů má pro legitimizaci režimů svou váhu a hodnotu a je nezřídka kdy využívána pro účely vyvinutí politického a hospodářského tlaku.
Návrh bojkotu olympijských her má smysl jen tehdy, když má velmi dobrý informační základ, zajištěnou širokou podporu, nezpochybnitelný morální kredit a je kvalitně komunikovaný. Zahrnutí účasti/neúčasti sportovců do komunikačního mixu jakýmkoli způsobem přináší více rizik než benefitů. Avšak deklarovaná sounáležitost s výzvou od sportovních, ale i jiných celebrit je zdánlivě zbytným, ale přesto potřebným doplňkem, který důvěryhodnost a oprávněnost záměru podpoří a učiní jej životaschopným.