Polské volby.

Polské parlamentní volby jsou pro část bývalého východního bloku, nyní tzv. uskupení V4, významným okamžikem. Náš severní soused s bezmála čtyřiceti milionovou populací má o dvě pětiny více obyvatel než má zbytek visegrádské čtyřky a představuje plochu, která je o polovinu větší než souhrn čtverečních kilometrů Česka, Slovenska a Maďarska. Polsko je náš tradiční blízký partner a politická situace v této zemi má přímý vliv na českou politiku. Poté, co nedávné volby na Slovensku přinesly výsledek, který dává prach malou záruku demokratického vývoje u našich východních sousedů, je Polsko o to zajímavější a je třeba tamější stav chápat. Dlouho se zdálo, že PiS (Právo a Spravedlnost) má situaci dost pod kontrolou a pomocí instrumentů, které vzbuzovaly jistou obavu, si dokáže vítězství ve volbách pojistit. Nakonec se Jaroslaw Kaczyński opravdu výhry dočkal, ale s koaličním potenciálem to příliš slavné není. A tak to zatím vypadá tak, že vládní sestavu složí Občanská koalice, Třetí cesta a Levice, tedy druzí až čtvrtí na pásce. To by vyneslo premiérský post Kašubovi Donaldu Tuskovi, který je ve svých šestašedesáti zkušeným politickým matadorem s vybudovanou prestiží a nashromážděnými neformálními kontakty z doby pětiletého působení v pozici předsedy Evropské rady. Tak jako na Slovensku drží část důležitých karet prezidentka Čaputová, tak i v Polsku hraje prezident Andrzej Duda jednu z hlavních rolí vládního dramatu. A vše nasvědčuje tomu, že scénář není bez zápletek. Zatím není zřejmé, kdo získá oprávnění skládat vládu, ale je pravděpodobné, že maximální přípustné lhůty pro pověření a jmenování nebudou prezidentem kráceny. Čas, který má při možné změně vládnoucí garnitury obzvlášť velkou hodnotu, tedy chybět nebude. A zůstává otázka, jak bude situaci vnímat polská veřejnost a jak bude reagovat. Polský Sejm se svými 460 poslanci je obrovským orgánem, jehož nové složení podle výsledků voleb naznačuje, že Polsko bude potřebné reformy, mimo jiné umožňující získat finanční prostředky z EU, realizovat nesnadno a v delším časovém horizontu.

foto: Donald Tusk