Populismus jako politický marketingový nástroj.

Jedna z nejzajímavějších postav současné předvolební politické scény je jednoznačně Petr Robejšek (mentor Realistů). Nezaměnitelná dikce, náznak britského akcentu použitý v některých českých výrazech, zdánlivě náhodný důraz na některá slovní spojení a obvykle kvalitní oblečení ve spojení s prošedivělými vlasy a trochu předsazenou spodní čelistí připomínající amerického herce Michaela Douglase. To je hrubá charakteristika zlínského rodáka, politologa, ekonoma a pedagoga Petra Robejška.

Robejškovi Realisté evidentně patří k tomu zajímavějšímu, přínosnějšímu a lépe ideově ukotvenému v momentální křížem krážem rozorané politické půdě. K vlastní škodě však popírají svoje tvrzení, že se vymezují vůči politikům. Zřetelně se totiž slovníkem svého mentora uchylují ke stejným populistickým zkratkám jako jimi kritizovaní. Již jen označení vlastní osoby za nikoli jen běžného předsedu strany, ale za kombinaci předsedy a duchovního vůdce - mentora se schopností názoru, je hodno pozornosti. Ti ostatní jsou podle Robejška jen „politickými aparátčíky“, což zní poněkud elitářsky s topornou snahou o odlišení a odstup. Ještě dále zachází Robejšek, když přichází s myšlenkou lidového veta a vzápětí prozrazuje smysl tohoto tvrzení, když vzorově tento instrument cílí na EET. Tady už populizmu Realistů mizí mimikry. Tvrzení Robejška, že se osvědčila přímá volba prezidenta, je přinejmenším na vodě a uváděné principy přímé demokracie, obsahující prvky podobné dokola omílaným švýcarským referendům, nemají žádnou oporu v současném stavu naší společnosti. Přesto jsou Realisté zajímavou alternativou pro intelektuálně orientované aktivní občany. Jejich mentor je šikovný řečník se schopností přehledně formulovat názory a srozumitelně je prezentovat.

Realisté by však měli co nejdříve použít vlastní ideovou tezi a hlídat a prosazovat české národní zájmy. Pomocí Paretova principu (součást stranické deklarace Realistů) mohou odstranit plevel ze své aktuální argumentace tak, aby lákavá, a mnohdy nezbytná, populistická demagogie nezpůsobila to, vůči čemu se vyčleňují, a sice jejich zařazení do main streamu „muzeálních stran“.