Pouhých 70 let.

Únor 1948 zahájil více než čtyřicetileté období, které se postupně přeměnilo ve stav, ve kterém se dobře cítili ti, pro které bylo přirozené být bez názoru, bez svobody a bez možnosti volby. Výměnou za poslušnost měli jisté pracovní místo, levnou dovolenou v zotavovnách ROH a právo na novomanželskou půjčku. Po zkušenosti se světovou válkou a tyranií německého fašizmu, to bylo něco, co zejména zpočátku stálo za úvahu. Postupně však řada lidí prozřela a jenom bylo opravdu těžké přemoci kombinaci síly, demagogie, systematické denunciace a propagandy. Máme za sebou dalších skoro třicet let, ve kterých bohužel mnohokrát zklamali ti, do kterých jsme vkládali naděje. Naivní představy o nové, lepší společnosti, poučené ze zkušeností prožitých pod dvěma zločineckými diktaturami se rozplynuly a stojíme před novými výzvami. Tou hlavní je nepodlehnout frustraci a nepřipustit spekulace o nefunkčnosti základních demokratických principů ve jménu „malé, přechodné, neškodné diktaturky“, která jenom v rychlosti spraví některé pochroumané mechanizmy, a pak se zase pojede dál. Politika appeasementu se doloženě příliš nevyplácí, a proto je nutné hlídat, aby se hlavních rolí nechopili oportunisté a političtí businessmani. Je třeba dále stavět na dobrých základech, mezi které patří například dlouhodobá dobrá životní úroveň většiny společnosti, přiměřená vzdělanost, lepšící se zdravotní stav a s ním související delší doba dožití a relativní společenská zralost. Přístup veřejnosti k informacím prostřednictvím mnoha snadno dostupných kanálů zapříčiňuje stav, ve kterém je možné krátkodobě (i dlouhodobě) ovlivnit mínění požadovaným směrem, což vytváří určitou formu anonymní despocie. Je toho momentálně masivně využíváno a opravdu jsme přímými účastníky (hybridní) technologické řeže. Rizika vyplývající z neodpovědného přehlížení symptomů kombinace pasivity a agrese jsou značná. Latentní i zjevný extrémizmus, zmatenost plodící zrychlená rozhodnutí a emocionální návrat k domnělým jistotám. Proto nasloucháme radám komunistů a ruka se nám nezatne v pěst, proto jsme dopustili podíl na moci extrémistů a nezamkli se doma na dva západy, proto tolerujeme ve významných funkcích bývalé aparátčíky a nomenklaturní kádry a nestojíme ve frontě na podepsání petice či v davu na náměstích. Je čas se opět občansky angažovat!

(foto je z demonstrace na Václavském náměstí, 25.2.2018)