Prezidentská volba.

Jakého si přát prezidenta?

Tak především čestného, pracovitého  a pravdomluvného. To jsou vlastnosti, které mi od mládí vštěpovala maminka, a které považuji za určující pro osoby, které mají zastupovat naše zájmy. Když někdo není čestný, tak patrně podvádí nebo přinejmenším dělá nějaké nečestné věci. Je-li člověk líný, tak zřejmě musí jeho práci dělat někdo jiný, což u prezidenta znamená, že velký vliv získává někdo, kdo by ho neměl mít, protože ho nikdo nezvolil. Prezident – lhář také není dobrá volba, protože alespoň elementární důvěra v instituci, je základ pro respekt a rozumnou hierarchii.

Myslím, že by prezident měl být duševně zdráv a svěží. Může klidně kulhat, nemít dva prsty nebo být zjizvený, ale jiskru v oku, sportovní srdce a smysl pro humor by mít opravdu měl. S duševní svěžestí úzce souvisí schopnost nezneužít vlastní postavení k nevhodné ironii či sarkasmu, neřku-li vulgaritě.

Důležité je, aby si prezident uměl vybrat správné lidi do svého týmu, aby měl nejen šťastnou ruku, ale aby byl schopen dobré osobní personální politiky. Myslím tím nejen odborníky na jednotlivé oblasti, ale i administrativní aparát, řidiče, asistenty, apod. Moc bych si přál, aby nový prezident uměl oddělovat důležité od nedůležitého, a když je třeba, byl nad věcí.

Zatím to z výčtu a použitých slov vypadá, že bych si přál prezidenta muže. Všech devět kandidátů jsou muži a někteří z nich jsou opravdu dobrými kandidáty. Proto píšu v mužském rodě, ale v hloubi duše si přeju, aby prezidentský úřad zastávala žena. Čestná, pracovitá, pravdomluvná, duševně zdravá a svěží. A aby byla nad věcí.