V pořadí páté přímé prezidentské volby na Slovensku budou mít své první kolo v sobotu 16. března 2019. Do něj vstupuje celkem patnáct kandidátů. Některá jména chybí, ač by byla očekávatelná. Zejména stávající prezident Kiska, ale také Fico, Radičová nebo Lajčák by se na seznam logicky hodili. Slovensko je náš strategický partner, a to hned z několika důvodů. Více než sedmdesátileté společné dějiny z nás dělají bratry ve zbrani, což je potvrzeno i členstvím obou zemí v poněkud rebelské Visegrádské skupině. Obousměrně srozumitelný jazyk, který odstraňuje v mnohých případech významnou překážku v porozumění mezi národy či státy. Členství v NATO a Evropské unii nás rovněž spojuje, naopak nás poněkud rozděluje česká neúčast v měnové unii (Slováci od roku 2009). Na Slovensku je přímá volba prezidenta ustavena od roku 1999. První a druhá volba byla vždy ve znamení postupu Vladimíra Mečiara do druhého kola voleb, aby následně došlo k jasnému vítězství protikandidáta (Schuster, Gašparovič). Letošní volby vnášejí již podruhé za posledních dvacet do hry silného ženského kandidáta. Zuzana Čaputová, pětačtyřicetiletý blíženec, má nadějnější vyhlídky než před dekádou Radičová. Momentální preference ji staví na první místo, dokonce s možností získat v prvním kole nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů. Budeme-li spekulovat (proč ne?), tak důvodem pro sázku na environmentální aktivistku může být jisté prozření slovenské společnosti zaskočené vlekoucí se kauzou Kuciak. Přítomna je jistě i obava z ekonomické recese, neřízeného Brexitu a nekončícího klientelizmu. V případě výhry právničky Čaputové v prvním kole však hrozí, že do hry bude vtažen neúplný slovenský ústavní soud, který bude hledat správný výklad slovenské ústavy. A při vynucené personální nouzi tohoto orgánu to může u našich východních sousedů přivodit ústavní krizi. Tento fakt ale ve výčtu obav slovenské společnosti z dalšího vývoje zatím nedominuje možná proto, že snadným řešením je výhra Čaputové ve druhém kole poté, co v prvním získá méně než padesát procent. Držme tedy paradoxně Slovákům palce, ať nikdo nevyhraje rovnou v prvním kole.