Shinzo Abe.

Zatímco za jeden kalendářní rok zemře v USA bezmála čtyřicet tisíc lidí v souvislosti s útokem vedeným střelnou zbraní, v Japonsku jsou to jednotky, maximálně malé desítky. Například v roce 2014 stojí proti sobě čísla 33.600 a 6. Propastný rozdíl je jistě dán odlišnými zákony upravujícími držení střelné zbraně. V Americe více než liberální, v Japonsku přísné, zakazující ruční střelné zbraně v osobním držení. Násilí páchané se zbraní v ruce je v zemi vycházejícího slunce velmi neobvyklé, a politicky motivovaný ozbrojený útok je zcela raritní. Přesto před několika dny Tetsuya Yamagami zasáhl dvěma ranami ze své doma vyrobené krátké pušky bývalého japonského premiéra Shinza Abeho do krku a způsobil mu smrtelné zranění. Tím se Japonsko nechtěně dostalo na přední stránky světového tisku. Mimo jiné i proto, že k atentátu došlo několik desítek hodin před samotnými volbami a obětí byla významná, angažovaná osoba. Abe měl za sebou celkem devět let v pozici premiéra a v rámci předvolební kampaně podporoval liberální demokraty (LDP), které historicky dvakrát dovedl k volebnímu vítězství. Ve hře byl i odklad voleb, ale nakonec zvítězila národní hrdost a neochota podvolit se manipulativnímu násilnému činu.

V neděli 11. července 2022 vyhrála LDP japonské volby do horní komory parlamentu a spolu s Kómeitó (konzervativní strana proklamující humanitarismus) získala pohodlnou většinu 146 křesel z 248. V možné spolupráci s dalšími dvěma uskupeními může díky dvoutřetinové většině po mnoha letech změnit výrazně pacifisticky laděnou japonskou ústavu z roku 1947. Premiér Fumio Kishida tedy může dokázat to, o co léta usiloval Shinzo Abe.