Slovensko čekají na podzim předčasné volby.

Řadu měsíců trvající krize ve slovenské politice by nás měla zajímat. Její postup, forma řešení a zejména její důsledky mohou být pro Čechy buď inspirací, nebo odstrašujícím příkladem. Nikoli obojím. Druhá polovina minulého roku zastihla právem zmatené Slováky v pozici diváků poněkud nepřehledné hry na nejvyšších politických místech. Strany OLaNO a SaS rozehrály partii, do které bylo personálním obsazením zahrnuto, mimo jiné i ministerstvo hospodářství a ministerstvo financí. Národní rada Slovenské republiky změnila řádné volby, plánované na začátek roku 2024, na předčasné, a jejich datum stanovila na 30. září 2023, ač prezidentka Zuzana Čaputová původně požadovala termín v první polovině roku. A bude se jednat o volby zcela zásadní. Pokud budeme poněkud sobecky chápat Slovensko jako nárazníkový polštář chránící nás před východní totalitou, měli bychom si přát výhru demokratických sil. Není příliš důležité, jestli se podaří zachovat funkční formát uvadající V4, podstatné je, zda se po volbách Slováci přikloní k Orbánovu Maďarsku, nebo Pavlovu Česku. Silnou kartou ve vedení argumentační bitvy, kterou již dnes vedou slovenské politické subjekty, je způsob chápání více než rok trvající ruské agrese a jeho převedení do vnitropolitického narativu. Tady zatím okolnosti nahrávají více Ficovu Smeru-SD. Průzkumy prozrazují, že spíše menšina Slováků považuje za správné řešení konfliktu vítězství Ukrajiny. Extrémně konzervativní je i postoj slovenské většiny k problematice migrace. Dynamiku a vření ve slovenské politice dokazuje aktuální vývoj v podobě odchodu premiéra Hegera z vládnoucí strany OLaNO. Vše zdánlivě v poklidu. Postupně však šéf strany OLaNO Igor Matovič přichází i o další silné figury – ministry obrany, životního prostředí a hospodářství. Slovensko prožije náročný půlrok, ve kterém se buď potvrdí tendence příklonu našeho východního souseda k populismu a nacionalismu, nebo se demokratickým stranám a uskupením podaří přesvědčit občany o smyslu budování hodnot v delším časovém horizontu, a to i za cenu dočasného nepohodlí a útrap. Aby byli Slováci nadále blízkými partnery, přáteli a spojenci České republiky je v našem nejvyšším zájmu.

foto: Eduard Heger, slovenský premiér