Slovensko volí hlavu státu.

Druhé kolo slovenských prezidentských voleb se bude konat v sobotu 6. dubna 2024 a jeho výsledek se plně projeví 15. června, kdy skončí mandát stávající prezidentky Zuzany Čaputové. Z hlediska České republiky je aktuální volba nejvyššího ústavního činitele našeho východního souseda a především její výsledek významnou ilustrací naznačující nakolik aktivní a slyšitelné dokážou být dvě antagonistické sféry politického spektra. Výsledek volby může být do jisté míry potvrzením pozvolného aktuálního směřování Slovenska více na východ a na jih, nebo může vzniknout určitá protiváha k autoritářskému vedení země, které viditelně započalo po parlamentních volbách (září 2023) instalací Roberta Fica do čela slovenské vlády.

Postupujícími do druhého etapy prezidentské volby jsou vítěz prvního kola Ivan Korčok a s nevelkým odstupem druhý Peter Pellegrini. Čerstvý šedesátník Ivan Korčok byl ministrem zahraničních věcí ve dvou dřívějších vládách a tři roky (2018 – 202) byl velvyslancem v USA. O jedenáct let mladší Peter Pellegrini je bývalým ministrem školství, vědy, výzkumu a sportu. Později zastával pozici ministra pro investice a informatizaci, po dobu dvou let byl rovněž předsedou vlády Slovenské republiky a nyní je předsedou Národní rady SR. Oba pánové jsou tedy zkušenými politiky a vhodnými reprezentanty názorových protipólů.

První kolo volby, po kterém kandidáty na prvních dvou místech od sebe dělí pět a půl procentního bodu, ještě neobsahovalo příliš mnoho agresivních marketingových instrumentů, ale nadcházející dny pravděpodobně v této oblasti nějaký posun a překvapení přinesou. Náznaky jsou už patrné jak na sociálních sítích, tak i v běžných médiích. Stejně jako v Čechách, i na Slovensku občané volí prezidenta přímo – nikoli zprostředkovaně -  na dobu pěti let. V roce 1999, kdy Slovenskem otřásala kauza Kuciak, blížil se Brexit s nejasnými konsekvencemi a ve vzduchu visela ekonomická recese, byla Čaputová rozumnou i srdeční variantou pro většinu slovenských voličů. Teď jsou ve hře jiné faktory, především válka na Ukrajině a latentně hrozící posun agresora blíže k východní hranici. Na stole je ale také karta migrace, inflace, sociálních jistot, cen energií a z druhé strany strach z mafiánských praktik a omezování občanských svobod. Optika pohledu se může lišit podle charakteristik sociálních a věkových skupin, rozdíl v pohledu je rovněž patrný mezi velkými městy reprezentovanými především Bratislavou a slovenským venkovem. Pro Slováky by bylo užitečné a přínosné navázat na kultivovaný, rozumný a klidný způsob prezidentování, jehož jsme byli svědky v minulých letech, a to i v našem vlastním bytostném zájmu.