Problematika vývoje státního dluhu je občas plamenně veřejně diskutovaná a někdy jsou údaje o pohledávkách věřitelů vůči státu dokonce využívány jako nástroj politického boje. Úhel pohledu na uvedené téma se může značně lišit, a to nejen podle vzdělání či příslušnosti k politické straně, ale i podle zbytnělého nebo nevyvinutého pocitu osobní odpovědnosti vůči vlastní zemi. Aktuální výše státního dluhu je 2,895 bilionu korun (ke konci roku 2022) a rozděleno mezi všechny občany naší země, bez ohledu na věk, pohlaví, sociální postavení, vzdělání – prostě děleno na úplně každého - činí podíl na osobu více než 275 tisíc korun. Za poslední sledovaný rok narostl dluh o 430 miliard korun. Je to alarmující, nebo je to jedno? Důležité je vzít v úvahu tak zvanou obsluhu státního dluhu, která tvoří významnou položku na straně výdajů státního rozpočtu. V roce 2022 se jednalo o cca 50 miliard korun, které by nám nemusely zhoršovat bilanci, kdyby žádný státní dluh nebyl. Současně je třeba říct, že investování, nebo i řešení nečekaně vzniklých problémů „na dluh“ je objektivně obhajitelná forma hospodaření. Zbývá tedy posoudit, jestli nákladová část státního rozpočtu a vůbec veřejných financí je vystavěná rozumně, odpovědně a s vizí. Zda je naše ekonomika schopna generovat dostatek peněz nutných k udržení dosud vysokého ratingu (Fitch: AA- ), který umožní dále si půjčovat za dobrých až velmi dobrých podmínek. Spolu s tím však bude nutné konsolidovat veřejné finance, provést důkladnou důchodovou reformu a dát najevo vysokou stabilitu podnikatelského prostředí, abychom dosáhli změny výhledu z negativního na pozitivní, nebo alespoň stabilní. Přes určité výhrady a občasnou nedůvěru k objektivitě ratingových agentur, je jejich hodnocení významným kritériem respektovaným finančními institucemi na celém světě. A ovlivňuje život a dluhy nás všech.