Ta hra ještě není dohrána.

Karel Havlíček, místopředseda vlády ČR, ministr průmyslu a obchodu. Zároveň ministr dopravy. V posledních dnech rovněž jedna z mála hlavních tváří vedení naší země, která je ochotna předstoupit před kameru a prezentovat i hájit úspěšné, problematické, i nepovedené kroky české vlády. Pražský městský soud pravomocně rozhodl o zrušení čtyř opatření ministerstva zdravotnictví omezujících volný pohyb a maloobchod. Podle rozsudku jsou tato opatření nezákonná. Reakce místopředsedy vlády překvapila. Prý tato hra není ještě dohrána (Události a komentáře, ČT, 23.4), a následovat bude kasační stížnost. Což o to, poplatek za podání této stížnosti je pouhých pět tisíc korun, ale považovat nedodržování zákonných postupů vládou za nedohranou hru je nesympatické. Jako demagogická se jeví obhajoba uvedených kroků tvrzením, že to bylo nutné kvůli záchraně tisíců životů. Za prvé není zcela jisté, jak by se čísla vyvíjela při jiném postupu, ale především se veškerá provedená opatření dala uskutečnit v souladu s platnými zákony. Karel Havlíček je autorem několika publikací, které nesou v názvu slovo marketing. Žádnou z nich jsem nečetl, ale pokud je v nich uveden Havlíčkem použitý postup obsahující populistické sdělení, že „u nás jsou lidé rozumní, a tedy pochopí, že to, co jsme udělali, bylo nutné“, pak se jedná o poněkud zastydlý marketing. Na jednu stranu je patrné, že komunikace s novináři, a zprostředkovaně s veřejností, skončila na bedrech bezradného, smutnýma očima nad stylovou rouškou hledícího Adama Vojtěcha a kolovrátkového, zadýchaného Karla Havlíčka. Na druhou stranu je viditelně méně Babiše, Hamáčka i Prymuly. Jak pochopit tento signál? Nástup druhé garnitury, či únava šéfů? Spíše jen ochota některých se obětovat, nebo prosté respektování příkazu. Aspoň dočasná náhrada toho, co je vyčpělé a opotřebované, byť za něco, co je nedůvěryhodné a zmatkovité. A karavana putuje dál.