Už jsme na pěti procentech.

Základní úroková sazba byla zvýšena rozhodnutím bankovní rady České národní banky o 0,5 procentního bodu na rovných 5%, a to s platností od 1. dubna 2022. Uvedené datum sice evokuje možnost, že se jedná o aprílový žert, ale není tomu tak. Guvernér Rusnok se svými kolegy tak reaguje na dlouhodobě nepříznivý vývoj inflace. Ta může podle některých odhadů dosáhnout úrovně 15 procent. Dvoutýdenní repo sazba, která byla na srovnatelné úrovni naposledy v roce 2001, má svým zvýšením na pět procent znesnadnit přístup k úvěrům, utlumit ekonomiku, a tím udržet vývoj inflace pod kontrolou.  Aktivita ČNB má své zřejmé opodstatnění. Česká ekonomika vykazuje zvýšenou senzitivitu na vnější jevy v důsledku relativně marginální pozice vlastní měny v evropském kontextu. Vliv má rovněž nízká úroveň nezaměstnanosti, která je často prezentovaná jako pozitivní jev. Na současné úrovni je ale evidentně brzdou ekonomického rozvoje, konec konců stejně tak jako zvyšování všech tří základních sazeb (lombardní, diskontní a repo), o kterých dnes rozhodla bankovní rada. Když se k energetické krizi a stále ještě neuzavřené pandemii Covidu-19  přidá ukrajinsko-ruská válka se svým nejasným scénářem i rozuzlením, do které je vtažen více méně celý svět, je zaděláno na potíže. České firmy jsou, mimo jiné, vedeny k úvahám o zajištění úvěru v eurech, což současně na korporátní úrovni znovu otevírá debatu o naplnění slibu České republiky o vstupu do eurozóny v pozici plnohodnotného uživatele společné evropské měny. Politicky se však v Čechách nic moc nezměnilo, pořád je neprůchodné připustit, že bychom se vydali na nezastavitelnou cestu k přijetí eura. Ač fakta hovoří poměrně jasně. V případě velkých a nečekaných otřesů je lepší mít v zádech silnou a stabilní ekonomiku s půlmiliardou obyvatel, než exportně orientovanou snadno zranitelnou entitu.