Má v současné situaci Česká republika nějakou výhodu, spojenou s existencí V4, oproti jiným členským zemím Evropské unie? Upřímná odpověď zní nikoli. A dokonce se dá zajít o kousek dál, a sice k tvrzení, že účast v tomto klubu postkomunistických zemí s autoritářskými sklony je pro získání prestižní pozice v rámci EU spíše přítěží. Aliance čtyř zemí (dříve tří), která má historické kořeny sahající do čtrnáctého století, měla svůj půvab v době, kdy společným tématem byla cesta do lepší společnosti, tedy do Evropské unie. Význam tohoto uskupení však postupně klesá, což potvrzuje i odmítnutí účasti ze strany dlouho váhajícího Rakouska. Mírně výsadní pozici má nyní snad jen Slovensko, a to díky přijetí eura před více než jedenácti lety. Visegrádská čtyřka se cílenou státní politikou v jednotlivých zemích transformovala do kverulantské role s evidentním protekcionářským a populistickým marketingovým odérem.
Pandemie nemoci Covid 19 způsobená šířením koronaviru SARS-CoV-2 zasáhla region V4 relativně mírně. Z celkové populace České republiky, Polska, Maďarska a Slovenska (cca 65 milionů) zemřelo do dneška v souvislosti s nemocí Covid 19 méně než tisíc lidí, což je 0,016 promile. Dopady na ekonomiku jsou navzdory pozitivním zdravotním výsledkům devastující. Propad hodnoty HDP v tomto roce se očekává v rozmezí od nepříjemných 6% do hrozivých 11%. Někteří ekonomové tvrdí, že následně může dojít k rychlému zotavení, jiní experti ale prezentují pesimističtější scénáře. Plánovaná finanční pomoc EU zemím V4 (kromě jiných) je nejštědřejší k Polsku, které bude inkasovat z rozpočtu Unie 66 miliard eur na politiku soudržnosti, a k tomu 26,7 miliard eur na zemědělství. Naproti tomu Česká republika získá necelých 20 miliard eur. Návrh předkládaný Ursulou von der Leyen (předsedkyně Evropské komise) ještě projde tvrdým vyjednáváním evropských lídrů a bude čelit řadě připomínek ze strany těch méně spokojených. Česká strana se řadí ke kritikům návrhu a bude patrně požadovat změny. V této souvislosti se hodí pro úplnost připomenout, že kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu Evropské unie činilo ke konci roku 2018 tři čtvrtě bilionu Kč. To je okolnost, kterou bychom úplně zapomenout neměli. Ekonomický vývoj v naší zemi bude mít v nejbližším období svá specifika a nebude jednoduché ho řídit a mít pod kontrolou. Visegrádská čtyřka nám v tom patrně moc nepomůže, naopak pevnější postavení v EU, jako celku, rozhodně ano. Při manévrování z potíží zachovejme důstojnost, šarm a empatii. A neztrácejme paměť.