Antidoping po česku.

Již dlouho před zimní olympiádou dolehly na ruské atlety sankce kvůli odhalení systémových manipulací s dopingovými vzorky. A to i přes obhajobu dopujících sportovců přímo ruským prezidentem. Invaze Ruska na Ukrajinu pak posunula většinu ruských sportovců do kategorie nežádoucích pro mezinárodní soutěže. Ale nejen v Rusku je doping, jeho využívání, kontrolování a sankcionování významným tématem. I u nás je v tomto oboru rušno. Činnost Antidopingového výboru ČR byla podrobena kontrole, jejíž výsledky přinesly závažná zjištění. Na jejich základě by mohl české sportovce potkat podobný osud jako ty ruské. Jistý rozdíl tu však evidentně je. Zatímco Rusové uvedli v život sofistikovaný aparát, který z propagandistických důvodů ignoroval mezinárodně respektovaná pravidla pro kontrolu užívání nedovolených látek ve sportu, Češi prokázali spíše ležérní přístup. Svědčí o tom plán kontrol, který byl z více než dvou třetin zaměřen na soutěže, které mají svůj pevný rozvrh a sportovci očekávají, že se na nich mohou s dopingovým komisařem setkat. Některá metodická ustanovení týkající se průběhu kontrolního procesu rovněž svědčila o bezdůvodné benevolenci. Příkladem může být povolení jednoho desetistupňového piva v případě, že sportovec nemá k dispozici dostatek tekutin. Několik desítek provinění a chyb zahrnujících i nesprávné nakládání se vzorky je třeba urychleně napravit. Klesnout v této oblasti na úroveň Ruska by bylo smutné. Nezasloužili by si to sportovci ani fanoušci. «»