Česká curlingová kvalifikace na MS?

Český svaz curlingu zavedl do svých soutěží kvalifikační experiment  již pro sezónu 2014/2015, kdy v boji o reprezentační tričko na Evropu 2015 (Esbjerg, Dánsko) nečekaně zvítězil tým Kolibris 1, který následně ztratil pro český mužský curling skupinu A. To se zatím nepodařilo na následujících dvou evropských šampionátech napravit a český mužský tým pojede do „béčka“ i letos v listopadu, v řadě potřetí. Kvalifikační fenomén měl svůj test již před olympiádou 2014, kdy dva ženské týmy hrály „best of five“ o právo hrát tzv. „Olympijský Q Event“. Těch několik odehraných kvalifikací má společného jmenovatele, a to dramatické znevýhodnění týmů, které mají mezinárodní ambice. Tato družstva se snaží hrát soutěže v rámci Champions Tour, jezdí na letní soustředění, chodí pravidelně do fitness a na fyzioterapie a hraní dvou nebo tři kvalifikačních turnajů na domácím ledě je pro ně extrémní zátěží, a to hned z několika důvodů. Nárůst čerpání dovolené, blokování termínů zahraničních turnajů, na kterých se získávají body do světového rankingu, hraní na ledě, který nemá potřebné parametry. Většina zahraničních ledů a kamenů má jiné vlastnosti než jaké máme u nás v hale. Poslední česká kvalifikace byla však opravdu extrémem. Led, který točí v některých místech na draw méně než dvě stopy je naprosto nevhodný pro soutěže, které mají vygenerovat reprezentační zástupce pro mistrovství světa. Prapodivné rozhodnutí, hrát pouze na dvou drahách s tím, že je v chodu jenom jedna, a na druhé nikdo netrénuje, ač tam má tým alokovanou jednu hodinu pro zlepšení výkonnosti a čtení ledu či kamenů, je nepochopitelné. Vzhledem k tomu, že ale skoro žádný český ženský tým, usilující o účast na nejkvalitnějším turnaji světa nemá trenéra, není příliš divu. Turnaje se neúčastní hlavní icemaker, ani národní trenér, o dalších činovnících nemluvě. Bůh ví proč. Vyjma dvou finálových zápasů nejsou přítomni vůbec žádní diváci, v restauraci je necelých 18 stupňů a kromě mizerné kávy si člověk může dát jen gulášovku z mikrovlnky nebo nakládaný hermelín a přes rameno časoměřiče a jeho rozměrný stolek sledovat fragment dráhy. Ve vchodu do haly nás vítá obrovská dřevěná bedna, na které trůní odpadkový koš, za tím vším spousta smetí a prachu. Prořídlé žárovky v nápisu CURLING na hale, nevynesené koše na toaletě, a pokleslé designové prvky na schodech v restauraci, odchlíplá penízková guma na chodníčku za drahou. Celkově opravdu smutný pohled na top turnaj pořádaný ČSC ve vlastním sportovním zařízení. Ale zpět ke kvalifikaci. Pokud chceme, aby se český curling vrátil na pozice, které zastával v minulosti (pravidelná účast týmů v A skupině ME dospělých, účasti na MS, dobré výsledky juniorských reprezentací v podobě udržení A skupiny MS – nikoli druhá až třetí desítka v celkovém hodnocení, nemluvě o medailích, atd.), musíme zahájit opravdovou, odbornou debatu relevantních autorit, ze které vzejde nový, aktuální pohled na výkonnostní curling. Drobným popíchnutím může být seminář pořádaný Akademií ledových sportů ve středu 21. 2.2018 na téma implementace pravidla o pěti kamenech ve Free Guard Zone do soutěží WCF počínaje příští sezónou a jeho dopad na herní postupy. Alespoň někdo chápe, že je třeba sledovat trendy a připravovat se tak, jak to dělají ve vyspělých curlingových zemích. «»