Konference Mosty. Ženy a sport.

Je to ožehavé téma. A současně je škoda, že je to vůbec téma. Na jednu stranu je záslužné, že problematiku a specifiku sportování ženské části populace někdo zvedá, na druhou stranu spíše přibývá otazníků. A to nejen jestli je v této oblasti nastavení společnosti korektní, ale i zda je třeba zcela nezbytné hledat „řešení“. Náročný celodenní program skládající se ze sedmi bloků moderovaných třemi různými osobami přinesl pestrou paletu názorů na ženský sport. Zajímavé byly osobní zkušenosti aktivních špičkových atletek i pohledy trenérů a trenérek. Výborně organizovaná konference měla několik high-lightů i pár diskutabilních míst. Poutavé bylo vyprávění nepálské volejbalistky a jejího holandského spolupracujícího trenéra o zkušenostech s prosazováním sportu v oblastech, kde se tento typ aktivity příliš nenosí. Dostalo se i na paralely s jinými oblastmi, jako například business či umění a na pódiu dokonce zaznělo pár tónů zahraných na violu. Současně se v pátém bloku, který se týkal ženského sportu a médií, objevilo několik podtónů, které signalizovaly, že nad vnímáním sportu provozovaného ženami je stále určité stigma. Opakované zdůrazňování (většinou mužskými zástupci) toho, že se konají kroky, které směřují k „narovnání“ situace, je důkazem pro pokřivené vnímání reálného i kýženého stavu. Poznámka o tom, že aby bylo pro příště dosaženo rovnosti v zastoupení pohlaví v mediálním panelu, bude vedoucím pracovníkem – mužem, ředitelem, poslána na jednání žena, bylo smutnou ilustrací nepochopení probírané problematiky. Velký dík patří organizátorům, kteří odvedli skvělou práci. Aranžmá, grafika, organizace, catering byly výborné. Podobná shromáždění jsou vždy důležitou platformou pro debatu, diskuzi, prostě výměnu názorů, a když už by se nic jiného nepodařilo, tak alespoň uvedené téma zarezonovalo ve sportovní komunitě. Zajímavé by bylo vyhodnotit reálný dopad apelů, které zazněly, na sportovní funkcionáře, trenéry/trenérky i samotné sportovce.    «»