Lední hokej.

Dnes začíná v Bratislavě a v Košicích mistrovství světa v ledním hokeji. Je to ve skutečnosti, bez jednoho roku, rovná stovka let od konání prvního světového šampionátu (Antverpy, 1920). Velké sportovní události mívají často značný celospolečenský dopad, a to nejen v Evropě. Pro nás Čechy je hokej zásadním a významným sportem a každoroční mistrovství světa událostí z top ten. A to přesto, že hokejová federace sdružuje jen něco přes padesát členských zemí, tedy méně než třeba curling. Tradice mluví jasně, Češi jsou hokejovým národem, a tak to ještě dlouho zůstane. Hokejová pravidla zná každý, hokejový dres patří k výbavě skoro každé rodiny. Optimální sestavu národního týmu by dal dohromady každý z mnoha milionů hokejových trenérů sledujících zápasy z tepla svého obýváku. Bývalí hokejisté se dokonce stávají významnými politiky, jako například Augustin Bubník, Jiří Šlégr nebo v poslední době Milan Hnilička. Rovněž angažmá hokejisty Jaromíra Jágra (spolu s fotbalistou Pavlem Nedvědem) v hradních aktivitách má na širokou veřejnost významný, byť problematický marketingový dopad. Česká náměstí se plní vždy, když uspěje hokejový tým, viz zlatá z Nagana 1998 nebo výhry 4 : 3 a 2 : 0 nad tehdejším Sovětským Svazem v roce 1969. Kdykoli my Češi uspějeme na poli sportu a v hokeji obzvlášť, vznikne dojem, že se máme báječně, že vše děláme dobře, a vůbec, že se daří. Objímáme se a skáčeme, radujeme se a zapomínáme na splíny a těžkosti. V momentálním společenském kontextu je však třeba z případného úspěchu vytěžit víc. Bylo by skvělé, kdyby hokejové hvězdy, jejichž akce, zákroky i slova a vyjádření hltáme z obrazovky, vyslaly nějaké vizionářské signály a staly se opět symbolem fair play, spravedlnosti a touhy po úspěchu. Kdysi byl Jaromír Jágr bruslící šedesátosmičkou, a tedy všudypřítomným mementem nespravedlivého osudu miliónů Čechoslováků, kteří se desítky let dusili pod komunistickou diktaturou. Současnost vyžaduje, aby se opět někteří sportovci, a ideálně hokejisté, stali symboly a vzory pro mladou i starší generaci. Jarda Jágr už to bohužel být nemůže. «»