To byla tedy mimořádná nálož. Souběh několika mistrovství Evropy, konaných v Mnichově v uplynulých dnech (11. – 21. srpen 2022) byl skutečnou žní sportovních zážitků. Ožily vzpomínky na loňskou letní olympiádu. Hlavní chod obstarala atletika. Ale ostatních osm šampionátů rozhodně nebylo v jedenáctidenním menu v pozici předkrmů. Celkově se jednalo o největší evropskou globální sportovní událost za posledních padesát let a bavorská metropole se jí zhostila dokonale po všech stránkách. Mnichovský multisportovní event historicky navazuje na sedmi sporty osazenou akci ve skotském Glasgow (2018). V mezidobí došlo k rošádě, výměně a akceptaci několika dalších sportů. Vzniklo spojení devíti silných individuálních sportů, které mají být zárukou vysoké atraktivity především pro televizní vysílání. 3500 hodin vysílacího času v České televizi, nerovnoměrně rozdělených, dává viditelnou přednost atletice, sportovnímu lezení a veslování. Zřejmě z důvodu nadějí na úspěch a tak zvanou „českou stopu“. Poněkud ve stínu zůstávají triatlon, stolní tenis či gymnastika. Hlavními atrakcemi byli jednoznačně medailisté v atletice Tomáš Staněk, Jakub Vadlejch a Barbora Špotáková, lezec Adam Ondra (zlato, stříbro a bronz) a kanoista Martin Fuksa (zlato a stříbro). Jaká je budoucnost celého konceptu? Měřeno nadšeným komentářem reportérů Michala Dusíka, Tomáše Klementa a Žanety Peřinové z mnichovského olympijského stadionu, značná a zářivá. Optimismus trochu zchlazuje výše celkových nákladů na takto mamutí podnik, a rovněž poněkud rozkolísané evropské finance, které se nadechují k frontální obraně před pravděpodobnou krizí či recesí. Je to složitá situace, protože po dvou letech výrazného omezení aktivní sportovní činnosti kvůli pandemii Covid-19 je nutné stimulovat zájem o pohyb a zdravý život především u mladé generace. A ta potřebuje k vlastnímu restartu příklady a vzory. Osobní identifikace s úspěšnými atlety, lezci, vodáky, bikery, stolními tenisty či gymnasty je logickým instrumentem. «»