Mihambo.

V roce 2016, na olympijských hrách v Riu, skončila německá dálkařka Mihambová čtvrtá s výkonem 695 cm. Tedy těsně pod stupni vítězů. O pět let později přidala atletka z Heidelbergu pět centimetrů, zřejmě za každý uplynulý rok jeden, a v Tokiu, na třicátých druhých hrách (z nichž troje se nekonaly) skočila do vzdálenosti 700 cm. Bylo to posledním pokusem v soutěži a vzdálenost sedmi metrů znamenala pro Němku zlatou olympijskou medaili. Mihambová je již řadu let stálicí mezi dálkařkami, ale asi bych si její jméno nevryl do paměti nebýt Mistrovství Evropy v atletice 2018, které měla na programu Česká televize. Tehdejší přenosy komentoval Michal Dusík, se kterým jsem se seznámil při spolupráci na komentování curlingu, a známe se také ze společného působení na zimní olympiádě v Soči 2014. Michalův projev mám rád, vysoko hodnotím jeho zasvěcený komentář plný dat a zajímavostí a oceňuji jeho občasný jemný humor, nikdy nezacházející nepřiměřeně daleko. Sledoval jsem přenos trochu nepozorně a v jednom okamžiku jsem zbystřil. Co to ten Michal vypráví za bludy? Proč by na evropském šampionátu startovala reprezentantka asijské země? Když už po několikáté zopakoval, že se k pokusu chystá Malajka, nedalo mi to a mrknul jsem na grafiku. Zmíněnou atletkou byla, pro mě tehdy neznámá Malaika Mihambo z Německa. Dodnes nevím, jestli to zdůrazňování křestního jména nebyla zase jen Michalova jemná poťouchlost. Ale od té doby patří Malaika Mihambová k mým oblíbeným sportovkyním a zlato z letošního Tokia jí upřímně přeju.   foto: červen 2020 (womenfitness.net) «»