Nagano 1998 a kolektivní sporty.

Zimní olympijské hry 1998 v japonském Naganu byly velkým sportovním milníkem. Mediálně nejvděčnějším příběhem byla zlatá medaile českých hokejistů korunovaná neformálním přijetím u tehdejšího prezidenta republiky Václava Havla. Byl to jistě významný okamžik z hlediska národní hrdosti a pýchy, zesílený faktem, že jsme opět pokořili ruské hráče (1 : 0). Ale i jiné okolnosti, než jen přepisování dějin, byly zásadní. Pro některá další sportovní odvětví bylo Nagano důležitým historickým mezníkem. Například pro curling znamenalo návrat do olympijského programu po dlouhých sedmdesáti letech. Zařazeny byly kategorie mužů i žen, v každé po osmi týmech. A velkou zásluhu na bezproblémovém průběhu a atraktivitě soutěže měli nejen curleři, ale zejména fantastičtí japonští pořadatelé. Přibyl rovněž ženský hokej s průvodním jevem výkonnostní nevyrovnanosti soutěžících kolektivů (Kanada – Japonsko 13:0, USA – Japonsko 10:0). Tedy expanze zimních kolektivních sportů, kterých byl vždy spíše nedostatek. Jako ukázkové týmové sporty se ještě historicky objevily bandy hokej a lední metaná. Čeští hokejisté se tradičně účastní olympijských hokejových turnajů a ještě v roce 2006 dokázali přivézt domů medaile (bronz). Čekání na účast jiného českého kolektivu v programu zimních her, než mužského hokejového, trvalo více než dvacet let. Curlingoví reprezentanti měli celkem šest přímých možností v průběhu osmi let jak vyhraným zápasem postoupit do olympijského turnaje, avšak žádná se nezúročila. Curlerky se k přímému souboji o účast nedokázaly propracovat, ač nebyly úplně bez šancí. Hokejistkám to dlouho nevycházelo, až teď. Výhra nad Maďarkami, v zápase o všechno, vystřelila české ženy do Číny. Peking uvidí celkem deset ženských hokejových kolektivů ve dvou pětičlenných skupinách. Ze skupiny A postoupí do čtvrtfinále všech pět týmů (!!) a ze skupiny B, kde jsou i Češky, pouze tři nejlepší. Tak hodně úspěšných blafáků, rozkleků a semafórů pro české barvy. «»