Snooker.

Opravdu jsem si užil letošní mistrovství světa ve snookeru. Nejen proto, že mě snooker baví a zajímá, ale také proto, že jsem skoro na nic jiného, zajímavého a současného na sportovních kanálech nenarazil. Vynikající O´Sullivan, výborní Mc Gill s Wilsonem, velmi dobrý, ale trochu zasmušilý Selby a řada dalších mi dělali radost svými výkony. Mírným hendikepem pro atmosféru přenosů byly chybějící záběry diváků sedících v divadle Crucible v Sheffieldu se sluchátky na uších. Přesto snooker zaznamenal obrovský úspěch – byl takřka jediným sportem, který na úrovni mistrovství světa dokázal uspořádat podnik, který zaplnil oba programy Eurosportu na řadu dní. Dostal se tím na úroveň masových sportů jako jsou fotbal, hokej, tenis, cyklistika, nebo motorismus, které se také dokázaly objevit na obrazovkách v této nelehké době. Ač se to možná nezdá, tak stále probíhá lítý boj o každého diváka, každého fanouška. A toto problematické období je možná unikátní příležitostí získat pozornost těch, kteří jsou otrávení z nedostatku živých, dramatických sportovních i kulturních přenosů, a byli by ochotni sledovat skoro cokoli, jen proto, že je to LIVE. Opravdu jsem si ověřil, že několik lidí v mém okolí sledovalo snookerové mistrovství světa, ač se nikdy před tím na koule s tágem v televizi nedívali. Snad se na podzim objeví na obrazovkách nějaký další živý sport například curling, a to navzdory pesimistickým předpokladům odborníků, předpovídajících dobu rouškovou, karanténní a izolační. O fanoušky je třeba bojovat, pečovat, hýčkat si je, nabízet se jim a udržovat si je. Jinak si najdou něco jiného a nebude snadné získat je zpět. Na fotografii je aktuální mistr světa ve snookeru Ronnie O´Sullivan. «»