Sportovní život.

V první polovině března skončil organizovaný sportovní život. Určitě v Čechách a určitě na několik měsíců. Ve stejný čas nebo krátce poté v mnoha dalších zemích. Vrcholem bylo posunutí olympijských her o jeden rok a úplné zrušení letošního ročníku wimbledonského tenisového turnaje. To už jsou tak pevné body ve vesmíru, že jejich rozkolísání a zpochybnění je vážné. Všechny tyto okolnosti způsobily záplavu alternativních forem přípravy sportovců publikovaných na sociálních sítích. Vesměs se jedná o individuální údržbu kondice, zachování technických návyků a nezřídka kdy dokonce pouze o aktivity typu public relations. Výhodu mají ti, kteří disponují velkou zahradou nebo prostorným obývákem. Různé parkúrové dráhy, domácí posilovny nebo jiné privátní vychytávky se pak dají snadněji zvěčnit mobilním telefonem prostřednictvím příspěvku, postu, storíčka nebo feedu na instáči, FB nebo jiných sociálních sítích. Ne, nemyslím to jako znevážení či posměch. Naopak jsem za to rád. Znamená to totiž, že návrat na kurty, hřiště, ledy, stanoviště, pažity, palubovky, ovály, případně do sektorů, kokpitů, hal a sportovních areálů bude hladký a bez zranění. Všichni budeme v kondici, dobře připraveni na návrat k běžnému sportování. Není snadné rozhodnout o uvolnění nastavených pravidel, zejména když vlastně nikdo neví, jaký bude vývoj. Ale většina nekontaktních sportů, a to i těch kolektivních se mi zdá docela bezpečná. Imunitu je třeba posílit i fyzickou aktivitou. Pojďme s rozvahou některá sportoviště otevřít už záhy.  «»