Poslední dva roky jsou pro amatérské sportovce s vysokými ambicemi velmi složité. Neustálé opakování strukturované přípravy s časováním na vrcholné podniky sezóny podle soutěžního kalendáře. K plánovaným soutěžím či šampionátům však nakonec nedojde, protože jsou zrušeny. A to mnohdy na poslední chvíli, nebo dokonce v průběhu konání. Množství odložených či nekonaných akcí je ohromné a zklamaných a frustrovaných hráčů a trenérů je spousta. Bojovat s pocity zmaru je nesnadné, stejně tak jako hledat náhradní programy, které rozptýlí pozornost svěřenců upřenou na ryze výkonnostní cíle. Zvyšuje se pravděpodobnost, že se absolvované období podepíše na přirozené mentální odolnosti atletů, trenérů, koučů a týmových manažerů. Dva roky nejsou krátká doba. V některých sportovních kategoriích trvá výkonnostní vrchol sportovce pouze několik let. Když do toho období vstoupí překážky, které znemožní uplatnit natrénované schopnosti, a tak říkajíc prodat svou formu, může celá snaha vyznít naprázdno. Navíc je zřejmé, že nejen sportovci a lidé kolem nich prožívají krušné časy. Organizátoři sportovních podniků řeší dříve nepoznané záležitosti a jejich manuály kynou jak těsto po nasypání kypřícího prášku. Příslovečný Sisyfos měl za úkol valit kámen na vrchol kopce a na druhé straně ho nechat skutálet dolů. Trest, který mu byl udělen za jeho činy, ale spočíval v tom, že vždy těsně před cílem podklouzl, kámen sjel zpátky pod kopec a nebohý Sisyfos musel svou práci začít znovu. Vnukovi praotce všech Řeků byl tento trest přiřknut jednou pro vždy. Sportovcům připadají uplynulé dva roky podobné jako „navždy“. Mnozí mají pocit nekončící, nikam nevedoucí práce a potřebují oporu a pomoc. Kouč je v tomto období osobou, která nastavuje nové cíle, rýsuje přípravné plány a nenechává své svěřence upadnout do letargie. Ale i kouč je jen součástí týmového, klubového a svazového systému. Tvoří dílek složité skládačky, ve které jsou, kromě zmíněného, i zastřešující, samosprávní a politické orgány. Kouč na to není a nesmí být sám. «»