Výsledky osmého ročníku ankety Trenér roku byly oficiálně prezentovány v rámci slavnostního večera, který se konal šestého února 2020 v kinosále pražské Lucerny. Přítomnost kompletní generality českého sportu, včetně J. Kejvala, M. Hniličky, K. Kováře a M. Jansty měla být puncem toho, že trenérská profese je pro rozvoj pohybových schopností klíčová a odborná sportovní veřejnost to vnímá. Asi osmdesát minut dlouhý program zahrnoval především vyhlášení laureátů různých typů trenérských úrovní. Například trenér objevitel nebo trenér ovlivnitel. Šest trenérů bylo uvedeno do síně slávy a závěr programu patřil vyhlášení vítězů v hlavních kategoriích. Tedy trenér roku v individuálních sportech a trenér roku v kolektivních sportech. Výsledky byly známy předem, a i kdyby nebyly, tak by zřejmě nebylo velkým překvapením, že uspělo judo a basketbal. Petr Lacina je sympatickým srdcařem svázaným s naší aktuální sportovní ikonou, judistou Lukášem Krpálkem. Oba působili příjemně a autenticky a je zřejmé, že pro svůj sport udělali neuvěřitelně práce, která přinesla ovoce v podobě viditelného nárůstu popularity juda. Izraelský trenér českého národního basketbalového týmu mužů Ronen Ginzburg byl očekávaným vítězem, především zásluhou mediálně viditelného šestého místa ze světového šampionátu v Číně. Já, jako člen UPT (Unie profesionálních trenérů) jsem oba zmíněné také nominoval, a to pro jejich prokazatelný přínos českému sportu. Dramaturgie večera zahrnovala vedle několika hluchých a nedotažených míst řadu dojemných okamžiků plných emocí, zábavné historky, příjemné hudební předěly v podání cimbalistky Aničky Múčkové, kvalitní průvodní slovo Marka Ebena (s pouze jediným přešlapem proti dobrému vkusu) a dovedně vkomponované vstupy zástupců sponzora večera, firmy Uniqa. Na curling se nedostalo, tak snad bude příště důvod, proč někoho z curlerů nominovat. foto zleva: Petr Lacina, Ronen Ginzburg «»